Zarazil mne přístup předvolaných svědků v jedné projednávané trestní věci, u které jsem byl obhájcem obviněného. Pominu to, že obviněný, kterého jsem zastupoval, byl soudem zproštěn viny. 

Zmínil bych se však rád o svědcích. Soudní řízení trvalo v ten den 7 hodin. Svědci byli předvoláni k soudu na 9:00 hodin a byli celkem čtyři. Na řadu přišli až po 13:00.

Celou tuto dobu čekali v předsíni na chodbě v rouškách a jejich nervozita stoupala. Nakonec, když přišli na řadu a odsvědčili, soud se jich dotázal, zda budou požadovat svědečné.

Ani jeden svědek jej nepožadoval.  Přitom svědek má nárok na ušlý výdělek, hotové výdaje, cestovné. Což za těch 7 hodin mohlo být nemálo peněz. Měl jsem pocit, že svědci byli už jen z toho, že stojí před soudem, natolik ve stresu, že raději nic po soudu nechtěli.

Není to ostuda, ani to není nemorální požadovat, na co máme právní nárok, a to neplatí jen u soudu, ale i v běžném životě. Zákony nám tuto možnost dávají.

JUDr. Tomáš Panáček
www.iadvokacie.cz 

Translate»