Vážení čtenáři, již několik let každý měsíc píši fejeton z různých zážitků z pravé praxe. O samotné disciplíně právo jsem však ještě nepsal. Dovolte mi tedy na úvod roku 2024 menší zamyšlení.
Právo je jakýmsi hmatatelným odrazem společnosti, jehož vývoj je zároveň náročným tanečkem mezi tradičními hodnotami a moderní realitou. V této neustálé dynamice se zrodily nespočetné právní úpravy, jež často vyznívají jako mnohohlasný orchestr ve snaze zachytit nároky a aspirace lidí.
Z pohledu právníka je každý den dílem mozaikovitě složených otázek, přičemž některé jsou jako zkoušky z mistrovství světa ve šlapání na tenkém ledě. Ačkoliv je vědomí právníka omezené lidskou povahou, je jeho povinností být jako švýcarské hodinky – spolehlivý a přesný, bez ohledu na rozmary času.
Právnický svět, zdánlivě utvářený v suchých paragrafech, skrývá v sobě také svůj humorný rozměr. Stačí se podívat na absurdní případy, o kterých jsem v minulosti psal. Tak jako inkoust na pergamenu zanechává stopy minulosti, tak i právník svým způsobem píše historii – ať už je to formou judikátů, legislativy či prostého poradenství. V tom spočívá jeho poslání, v umění hledat spravedlnost a ve tvorbě mostů mezi právem a lidskými osudy.
A tak, jak slunce zapadá za obzor, končím tento fejeton, nejen v naději na lepší zítřky, ale také v přesvědčení, že v těchto větách se zrcadlí odraz lidského snažení o řád a spravedlnost.
Přeji Vám krásný rok 2024.
www.iadvokacie.cz
